Sakra

nechej si narůst rozum

ve dvojím vydání

a nehltej

ve svitu intimních lamp

mou zkaženou cudnost

těžkou rukou

píšeš do očí slova

páchnoucí zklamáním

na ramena

na náhrobek mé trpělivosti

na tu a té

která tě tíží

a já přesto čtu

vypěstovanou ruku

v pěst

na pět minut

každý den

žiju před dvanáctou

strunou

která odbila

flamenco