Po zvířecím flámu

zvoním u tvých dveří

vím

že jsem to zas přehnala

nechutná sama sobě

že šukám z nutnosti

zachytit utíkající šance

ospravedlňuju zvrhlost

v hlavě řeším rovnice

s neznámým počtem

neznámých

uléhám do postele

s cigárem a myšlenkou

na tvůj zrychlený dech

a zaťaté prsty

v mých bocích

chci

abys mi zas

odpustil