Naděje
závěsy z indického hedvábí
prověšené tíhou prachu
stěny zašlé kouřem z cigaret
a stůl plný nedopitých sklenek
s obtisknutou levnou rtěnkou
zápach vyčpělého chlastu
a vajglů na propáleném koberci
v letargii visí
duše bez těla a těla bez duše
a moje sisalové srdce
oknem zavanul vítr
z pohupujících se bříz
a vycházející paprsky
prosvěcují nicotu |